Čekárny lékařů se plní, tržby farmaceutických firem rostou, čerstvé chutné zeleniny na pultech ubývá… A my stále hledáme něco, co nám pomůže zlepšit imunitu a přežít nejen chřipkovou sezónu ve zdraví.
Už jste slyšely o pickles? Možná ne, ale určitě znáte kysané zelí nebo okurky 😉 Pickles, neboli kvašená zelenina je v podstatě zelenina, která prošla procesem mléčného kvašení. Při kvašení (jinak také fermentaci) dochází k přeměně cukrů obsažených v zelenině na kyselinu mléčnou za pomoci mléčných bakterií. Zní to složitě, ale ve skutečnosti se jedná velmi o jednoduchý způsob zpracování a uchování zeleniny, který využívali už naši předci. Kvasit můžete ledacos, vedle zelí a okurek také kedlubny, ředkvičky, ředkev, brokolici, květák, červenou řepu, cibuli, křen, česnek nebo kapustu.
Takto zpracovaná zelenina je lépe stravitelná než čerstvá, uchovává si vitamíny a minerály a navíc obsahuje i zdraví prospěšná probiotika a prebiotika.
Ale v čem spočívají pozitivní účinky, o kterých píši? Podívejme se na zoubek například zelí, které se kvasí nejčastěji. Obsahuje významné množství vitamínů C, K, skupiny B, dále pak draslík, hořčík, fluor nebo selen. Při pravidelné konzumaci tak přispívá ke správné funkci mj. imunitního systému a obranyschopnosti těla. Vláknina pomáhá formovat stolici, vylučovat odpadní látky z těla a působí jako prevence a léčba zácpy a některých onemocnění střev. Probiotické bakterie udržují příznivou střevní mikroflóru a působí tak na správný metabolismus živin, vitamínů a minerálů. Kvašené zelí působí příznivě i na krvetvorbu, ateriosklerózu a regeneruje stěny arterií. Zelné fytochemikálie mají zase detoxikační a protirakovinné účinky. Díky obsahu vápníku je vhodné zelí konzumovat při osteoporóze a odvápnění organismu.
Už jste dostali chuť tento zázrak přírody vyzkoušet? Dobře, jdeme na to 🙂 Jen vás musím ještě upozornit, velké množství celulózové vlákniny v zelí může některým způsobit nadýmání, takže ho nedoporučuji jíst, když se chystáte na rande 😉
Zelí se nejlépe připravuje ve velké kameninové nádobě vyrobené pro tento účel – kvašák nebo zelňák . Pokud ale začínáte, zvládnete to určitě i bez kvašáku. Využít můžete jakoukoliv větší nádobu – skleněnou, porcelánovou, kameninovou. Malé množství se dá připravit i v klasické zavařovačce od okurek, kterou má většina lidí doma. Vedle ní si připravte ještě malou sklenici, misku, nůž, prkénko, sůl, kmín, zelí a případně další zeleninu.
Zeleninu nakrájejte na jemné proužky, nastrouhejte nebo nasekejte v robotu. Čím menší kousky, tím lépe. Přidejte mletý kmín a sůl (množství soli asi 15 g na 1 kg zeleniny). Po osolení je potřeba zeleninu mačkat a mnout v rukách, aby se sůl zapracovala a zelenina začala pouštět šťávu. Zeleninu napěchujte do sklenice. Zatěžte malou sklenicí, ve které je voda. Dejte do misky, je možné, že tekutina přeteče. Počkejte několik hodin a pak se podívejte, kolik pustila zelenina vody. Pokud je potřeba, přilijte převařenou vychladlou vodu, aby byla všechna zelenina pod vodou. Umístěte někam, kde je stabilní teplota a tma. Záleží na podmínkách kvašení, v chladnějším prostřední zelenina kvasí pomaleji, v teplejším rychleji. Mně se osvědčilo nechat kvasit 5 dní.
Dobrou chuť! 🙂
